Náhody neexistují

14. srpna 2016 v 22:49 | Sonja
Už před časem jsem tu psala o svém pojetí víry a je to tu zase. Nevím, proč mě vždyky zaujmou tahle témata. A ano, náhody jednoduše neexistují. Proč?

Budeme-li vycházet z předpokladu, že náš osud je daný, tak se tím eliminuje poměrně vysoké procento náhodovosti. Věřím, že je daný, neměnný, jen platí premisa č.2 a tedy to, že jej neznáme. A právě proto, že ho neznáme, tak můžeme neustále hledat, zkoušet, objevovat... Ale to jsme odběhli od tématu.

Pevně věřím, že všechno, co se děje, má nějaký důvod, i když není zřejmý, může se zdát zbytečný, může mít formu bezvýchodné situace nebo i srážky s blbcem. A proč? Protože nás to má něčemu naučit, posunout kupředu a kopnout nás do zádě tím směrem, kterým nás osud chce mít.

Před lety jsem prosila Bohy, v bezvýchodné situaci, kdy jsem měla vlastní podnikání, které mi úplně nešlo a byla jsem v něm nešťastná - aby mi ukázali, jestli se to mám snažit vskřísit a vypustit v tom asi duši a totálně se v tom finančně zabít...a nebo to tam skončit.A víte, co se stalo? O dva dny později byly přívalové deště.
Totálně nás to vytopilo, komplet protekla střecha, malby na stěnách se roztekly, vyplavilo to podlahu ve dvou velkých halách, které nám byly provozovnou..mohla bych vyprávět.
A stejně jsem neposlechla - a křísila to znovu. stěny jsme seškrábali a namalovali, věci vysušili, koberce nalepili znovu...a tak dále...A pak nám bylo oznámeno, že ke konci roku končíme a neprodlouží nám nájemní smlouvu.
Hurá, konečně i Sonjince došlo, že některé cesty jsou slepé...

To, co se může zdát jako náhoda, je naopak cíl. Ač se mi to těžko říká, tak i když jsou lidi kolem na nás zlý, hnusný, že nás to položí na lopatky - tak nás vlastně chrání, od nějaké další chyby. Občas sice řvu, brečím, kopu nožičkama, aby mi už tolik nepomáhali, ale ...co naplat.
Kdysi mi někdo řekl, že lidé kolem nás jsou naši andělé a dělají to nejlepší, co mohou. A jakkoli to zní - úsměvně? falešně? kýčovitě? Je to tak. Oni se snaží, jen to prostě líp neumí.
Možná stárnu, možná se na mně jen podepsala euforie z nového účesu. Možná mám jen slabou, filozofickou chvilku, ale proč ne.
Třeba už zítra náhou narazím na nějakýho chlápka, se kterým mi bude dobře. Třeba už zítra začne nová etapa mého života. A třeba taky ne. Třeba mě náhodou zase srazí auto. Třeba mě náhodou osvítí můza a já se z nějakého záhadného důvdu stanu slavnou. Svět je plný možností a nakolik mohu, coby dyskalkulik, tvrdit, náhody jsou matematicky vyloučeny. Jen jsou nějakým vyšším algoritmem vybrány jako nejdůležitější pro další etapu. A nebo jsme jen figurky ve hře...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Frog Frog | E-mail | Web | 15. srpna 2016 v 14:41 | Reagovat

Líbí se mi tvůj nově nabytý optimismus:) A na účes jsem zvědav. Ale ohledně náhod jsem spíše opačného názoru. Když půjdu po cestě a šlápnu do hovna, tak prostě šlápnu do hovna, protože jsem čuměl do mobilu. Určitě v tom nebudu vidět vyšší boží plán či osud:P

2 Sonja Sonja | 15. srpna 2016 v 23:06 | Reagovat

jsou nehody a náhody. Šlápnutí do hovna je spíše nehodou, než náhodou :D

3 Frog Frog | E-mail | Web | 17. srpna 2016 v 13:34 | Reagovat

Nehoda není náhoda. Ale náhodou se může státi nehoda:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama